Na vršíku kaple stojí,
hledí tiše v údolí,
dole v lukách zpívá svoji
píseň pastýř veselý.
Zavzněl zvonek smutně, přísně,
pohřební zpěv dolem zní:
utichly hned jaré písně
a hoch stojí v mlčení.
Tam nahoře stelou v hrobě
mnohému, kdo žil tu rád:
hochu, hochu, také tobě
zapějí tam jedenkrát.