Skip to content
1836–1905

Dudák.

Václav Antonín Crha

Onemocněl – dudák, samou láskou – chudák: Že mu milá výhost dala, za jiného se mu vdala,

inu, byl to chudák! Dudáčku můj – já řku, nech pak toho – nářku, ohledni se kolem sebe,

kopu děvčat dá ti nebe, – nu a jakých! – já řku. Máš památné dudy, dívky je znaj’ všudy,

toť aby čert dudy pískal, abys děvče nevyzískal, jářku – všudy, všudy!!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Dudák. · Václav Antonín Crha · Poetry Cove