Máme všickni společně
již na zemi Boží ráj,
v něm se zpěvy srdečně
po vše věky rozlehaj’,
a ten ráj, ta naše slast
předrahá je česká vlast.
Jmeno svaté každý zná,
které když kdo provolá,
hned mu láska plamenná
v hloubi srdce zplápolá:
jmeno to, ta naše slast,
předrahá je česká vlast.
Poklad v srdci chováme,
spanilejší všech ozdob,
vyrvat si jej nedáme,
pokud nás nepojme hrob.
Poklad ten, ta naše slast,
předrahá je česká vlast.
Otcem mým je věčný Bůh,
vlast mi drahou matičkou,
k nebi až můj vzlétne duch,
Bohu poručí vlast svou,
prosby bude v nebi klást
před Boha na českou vlast.