Jedenkrát jen jsem do tvého
černého oka pohleděl
a seč je srdce pozemské
nebeský vzhled tvůj pověděl!
V oku tom černém spočívá
kouzlo tak rájsky dojemné,
oko tvé černé obrazem
veleby noci tajemné.
Nebeských světel zřím jen říš,
nedostižnou jak láska má,
a mizí vše mi pozemské
před tvýma dívko očkama.
A jako zvěsty tajemné,
snové jak noci líbezní,
milostná lásky pohádka
v oku tom temném libě sní.
A když ti v to tvé oko zřím –
Jaký to rájský dřímu sen! – –
Pověz kdy noc ta v oku tvém
zrodí mi slastný – lásky den?!