Vlásky snědé,
Líce bledé
Dívka má;
A tam přede
Niti šedé,
Mutně lká.
Smutek nosí,
Místo rosy
Slzičky
Kvítí rosí,
O klid prosí
Sudičky.
Tvrdí ale,
Příst že dále
Nelze jí;
By, ždá stále,
Vlákno zralé
Přestřihly.
Jilmy chvějí:
Hoch že její
V bitvě sní.
V obličeji
Barvy se jí
Střídají.
K jilmu sedne,
K nebi vzhlédne –
Víčka mne;
Tvář jí bledne –
Krev již ledne –
Kácí se! –