Ať radostně dívka jasá, když outlý
Oblíčej patří ze zrcadla mile
Smát se na se; ať z rodu matka něžná
Svého kochá se,
Svou vidíc ve něm podobu. Mně výše
Zaplesat je, patře obraz se lesknout
Svůj v slzy pro mne roněné ve očku
Ctné Ludovíky.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Obět Ludovíčina. · Josef Krasoslav Chmelenský · Poetry Cove