Když jsem v loktech milých máti laskavé
Ještě spával,
Pomona když šatila sad lákavě,
V něm si hrával:
Tenkráte jsem šťastně žil;
O, to věk můj zlatý byl.
Když mi žádný kroky mé a jednání
Nepočítal,
Když na koni z dřeva jsem u výskání
V poli lítal:
Tenkráte jsem šťastně žil;
O, to věk můj zlatý byl.
Když jsem Fanky rusé vlasy, růžnou tvář
Vychvaloval,
A na ni ve škole přes svůj slabykář
Pokukoval:
Tenkráte jsem šťastně žil;
O, to věk můj zlatý byl.
Přeběda mně, že teď každé vzdechnutí
V ňadrech dusím,
A že patře bolně v nebes klenutí
Říci musím:
Tenkrát jen jsem šťastně žil;
Ach, to věk můj zlatý byl.