U potoka v sladkém spánku
krásná dívka ležela,
kolem hravě, klokotavě
jasná vlnka běžela.
A co děvě v tichém spánku
láska v duši mluvila,
to spěchavá, jasná vlnka
ve svůj klokot vnořila.
A když děva pak ze spánku
procitla – tu zapěla
jasná vlnka luznou píseň. –
Proč se děva zarděla? – –
A ta vlnka dál a dále
kolem vísky spěchala:
druhý den pak chasa všecka
o krásném snu zpívala.