Kněz obřadem váže
k sobě u oltáře
dvě půle člověčí,
jež na stupni klečí.
On by měl zrak míti,
jímž by mohl zříti
jako oko Páně
v srdce tajné schráně;
by věděl, zda dvojí
tato srdce pojí
ta nebeská páska,
čistá, pravá láska.
Aj, však se to doví,
snoubenci mu poví,
když se jich otáže,
dřív než je zaváže.
Štěstí, jestli nelhou,
běda, jestli selhou,
láska oblažuje,
svátost zavazuje.