Kvete v poli růže planá,
svých sto lístků v rose koupá,
ve větru se lehce houpá,
skřivánek jí pěje z rána.
Aj jak sladce, libě voní
polní růže bělolistá!
Líp nevoní dozajista
ta, jež v panském sadě tróní.
Jářku, polní má růžičko,
ty, jsi chuda – já jsem chudý,
stejné čekají nás trudy –
nech, bych zlíbal tvoje líčko!