Zvlnilo se moře milionů hlav,
z burácení jeho jeden zní pozdrav,
jeden akord zvučí v jeden směr a let:
Vítej, první máji, moste v nový svět!
Kdo pod jařmem klesal v bledém zklamání,
kdo nes‘ rozmar sobců vždy bez reptání –
tomu v prsou bouří vzdor, odvaha, vznět:
Vítej, první máji, moste v nový svět!
Slze nehostí dnes dělníkova tvář,
dnes den svůj má celý otrok proletář;
vzkříšenou přírodou slyším volně pět:
Vítej, první máji, moste v nový svět!
A v úchvatné písni probuzených mass
zdá se, že se blíží rozhodný ten čas,
v němž otrocký okov zlomen bude hned.
Vítej, první máji, moste v nový svět!