Jen ruch a boj a pochod v před!
Ať tepny bouřně bijí!
Kde klid, tam k duhu žabám jde
a kalužiny hnijí.
Je lépe slyšet bouře ryk,
než hlučné žabí sbory,
za boje přejdem nejvyšší
panství i hlupství hory.
Prý marnost všecko na světě,
i slunce marně svítí –
však právě proto k boji jdem,
neb chcem tu chvilku žíti.
A pijavici zašlápnem’,
jež krev nám věky střebe,
žabákům kaluž necháme
a černým klid a nebe.