Tam v lese stráň mírně nakloněná
v teplých se paprscích hřeje,
jahody kvetou a lehounký van
korunami stromů chvěje.
Veverka laškuje, ševelí pták,
kraj vůní omamnou dýše,
na modré obloze obláčků sbor
pomalu pluje a tiše...
Já myslím na dětí bezkrvých řad,
jež musí ve městě mříti –
že by tu na prsou přírody dnes
jásati měly a píti.
Závodit s písněmi ptačími, v let
s veverkou hopkovat v lese...
Nad městem mrak stojí – bídy to mrak –
ten dítky sem nezanese!