U pole oráče Přemysla
lesknou se Běliny vlny,
jsou těžké, černé a bez pěny,
jedu a hniloby plny.
Spláchly krev, pot, špínu severu,
fabriky, pole, prach z uhlí,
a cestou do Labe, do moře
na těsto pozvolna ztuhly.
Na březích nízkých a prorvaných
vyrůstá trní a blíny:
Bělina těhotná neřestí
kol Stadic valí tok líný.
A oráč pod vrchem v ústraní
za pluhem k obědu sedá,
ve blízkých šachtách a továrnách
kus chleba dělník si hledá.