Jen dále se mnou pojď,
ještě mne doprovoď –
po tomto století,
lidskosti má.
Vykonáme cestu
od dědiny k městu,
kde duch jest volnosti,
i kde dřímá.
Co pravíš, bázlivá?
Lidská vášeň divá
nechce tě přijmouti
v svůj zloby kruh?
Že bys ji mírnila,
nad zlem vítězila –
proto spjat násilně
tvůj jesti duch?
Nyní ti rozumím...
Slova další tlumím,
vím již, proč v chatrčích
přebýváš jen.
Na srdci dělníka
tvůj chvíli umlká
žal, neb víš, že vyrve
z pout on tě ven.