Za městem – tam haldy hořely,
dech jejich, hrozný dech moru,
za městem haldy dohořely
a dešť jim rozbrázdil koru.
Zůstalo plno jen močálů,
vroubí je popelné břehy,
v rákosí žlutém je trochu žab,
když slunko roztaví sněhy.
A do štol, pustých již před lety,
mrtvá se propadá půda,
tu a tam trs mechu vyráží
a plevel živoří chudá.
Skřivan tu dvacet let nezpíval
a zajíc neběžel líchou –
když člověk někdy sem zabloudí,
s bázní tu utíká tichou.