Přichází zima; ve spánek
příroda se pohříží.
A chudému lidu více
ve strastech se přitíží.
Kde v létě bujný luh kvetl,
tam teď pustě leží sníh,
jenž boháči k radosti je:
lze mu jezdit na saních.
Za to dvojnásob chudina
svoje jho, bídu cítí,
jí slunce blahé radosti
nikde, nikde nesvítí.
Však jako k novému žití
přírodu vzbudí vesna,
tak i lidu vzejde čas, kdy
zmizí běd zima děsná.