Uzounkou pěšinkou jdeš-li kol dolu
(vítr ti černý prach v tvář bude vát),
havířů davy tam uvidíš v bolu
u řady rakví na nádvoří stát.
Kdo přijde, uctivě odkryje hlavu,
mimoděk zarosí jeho se zrak...
Ti, kdo chléb neměli, nechtěli slávu,
v rakvích těch dřímají – bezcenný brak!
V podzemních hlubinách pod tvoji nohou
zhynuli bez hlesu ve věčných tmách.
Zítra zas jiní tam klesnouti mohou –
před pomstou bezpečen směj se vrah.