Kříž starý, sešlý, zrezivělý
se k propadlině naklání,
tvář Krista svrasklou, zasmušilou
dým z haldy žhavé zaclání.
A cesta, jež sem kdysi vedla
nábožné duše z dědiny,
již dávno plevelí zarostla,
jak pusté břehy Běliny. –
Tak zapomenut tlíš zde, Kriste,
pod Tebou půda rozryta:
tam dole pro jiného boha
krev tisíců je prolita!