Nevěř, nedej nic na krásná panská slova,
když o vroucí lásce kážou chudině.
Byl’s tolikrát zklamán, budeš zklamán znova,
sobě věř a vlastním bratřím jedině.
Nechtěj jako žebrák dar od pánů bráti,
neboť hýří za tvůj mozol krvavý.
A ty svoje děti slyšíš hladem lkáti –
almužna hlad jejich nikdy nespraví.
Hluboká je propast mezi dvěma světy:
na jednom je otrok a na druhém pán.
Chceš-li ji překlenout, spadneš v jícen kletý,
abys dole bídně skonal rozerván.
Svojí vlastní cestou ubírej se v žití,
ukovej meč na rozbití rabských pout.
V srdci oheň lásky nechť se k pravdě vznítí –
panským slibům věří jenom slabý bloud.