Skip to content
1868–1936

Nad šachtou kouří se...

František Cajthaml-Liberté

Nad šachtou kouří se a klec již čeká, svůj jícen otvírá obludný důl. Půjdem... nám nepatří žití člověka, noc má nás půl a smrt zas druhou půl.

Jsme jako vězňové bez světla, vzduchu, pro cizí prospěchy lijeme krev, kladivy bijeme v horečném ruchu a země vpíjí náš vzlyk, vzdech a hněv.

Budeme fárati – klec dolů letí, biřic zle láteří, že už je čas. Nad šachtou kouří se. Ženo a děti, snad zítra po šichtě sejdem se zas...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.