Přijde, opět přijde
ten náš první máj –
prápore jen rudý,
k písním našim vlaj,
které budou zníti
přes město i ves,
a ohlas jich šumět
širé moře, les.
Pracovníků davy
chtějí práva svá –
na útrapy věků
hřímá odezva;
pánům v ten den horko
též začíná být:
vidí-li před sebou
odhodlaný lid.
Jestiť zjevno jim, jak
pořád rosteme
a nechcem nebe mít
jen, až umřeme,
nýbrž jako oni
na zemi je mít – –
Jest to smělosť!
A pak nemaj' na nás klít!