Nuž ze svých skrýší na světlo
vystupte, pracovníci,
muž k muži, velkým průvodem
oživte již ulici,
ať v zjevu vašem buržoa
vlastní činy své shlédne,
ať probuzeným svědomím
oči sklopí a zbledne.
Nestyďte se za ty hadry,
jež z těl vám hnusně visí,
a zmrzačené údy své
i žlutých tváří rysy
na podiv stavte boháčům,
již z oken pyšných domů
s dechem ztajeným divadlu
obdivují se tomu.
Ukažte bídu veškerou,
do níž jste uvrženi,
jak žijete – když i v práci –
sotva jste nasyceni,
ukažte tuto společnost
nahou jen na pranýři,
protest váš zvukem vysokým
ať na poplach zavíří!