Neležte nečinně v Komnatách
plačících, zlomených Duší!
Ze zdola les rukou mozolných
na dvéře života buší.
Neležte, neplačte dětinně,
vždyť v ryku tom sten váš mizí!
V chorálu bojovném je váš zpěv
odporný, falešný, cizí.
Proč lkát a proč zoufat stařecky,
když třeba čin bohatýrů?
Když polnic třeba je k pochodům,
nač brnkat v strhanou lýru?
Neležte nečinně v komnatách,
kdy práce volá a spasí!
Ze zdola ku branám umění
vysoko proud nový kvasí.