Tatík se upil v kořalně k smrti –
nebyla práce a nebyl chléb!
A sešlou matku bída zas škrtí –
však tich je o tom její byt-sklep.
Ulici měla dcerka za kojnou –
což div, že dětství opadal květ?
Za městem kdys, za večeři hojnou
vznešený pán ji uvedl v svět.
Za městem kalná utíká voda,
co urve, nikdy nespatříš víc.
Hlad je zlý, v mladém-li těle hlodá,
a hadr sličnou zohyzdí líc.
Červená okna v ulici šeré –
za nimi víno, láska a zpěv!
Tam ústí tajně pěšinky steré
a líná rázem vzpění se krev.
Otec se upil a matka zmírá,
za oknem rudým zní dcerky smích.
Pokrytec vzdychne, kamení sbírá:
„Proč, Pane, trpíš sodomský hřích?“