Aby se nám dobře vedlo, občané,
armády dvě bedlivě nás chrání.
Jedna šavlí a bodákem šermuje,
druhá čerty kropáčem odhání.
Spokojeně nyní
křesťan spí i žid,
kdo rýpá, je sviní,
a hned bude bit.
Aby bída neřádila na světě,
šavle ji vždy ve úkrytu drží,
po smrti pak naše hříšné dušičky
vede kropáč kol pekelných strží.
Tak to bylo vždycky,
tak to musí být,
hned půjde do klícky,
kdo chce na to klít.
Aby se nám dobře vedlo, občané,
v potu tváře jezme kousek chleba,
však ochránci o maso se rozdělí,
neboť ví, kde nejvíc je ho třeba.
Chudoba je hezká –
jdi se pomodlit,
zítra, ne-li dneska
budeš víno pít!
Abychom se jednou v nebe dostali
přes slzavé světské údolíčko,
musíme pro obě tyto armády
snášet maso, chleba, víno, mlíčko.
Blažen, Petře, Pavle
můžeš orat, sít,
pokud kropáč, šavle
chtí nad tebou bdít!