Teď pravdu věř mi, tenkráte
že srdce moje lhalo,
když řeklo Ti, že jinou dřív
než Tebe milovalo.
To láska nebyla, to byl
jen její paprsk stmělý,
od jehož kmitu v srdci mém
se struny pozachvěly.
Však teď, co říci, Bože, mám,
když v mladé moje žití
mně láskou z krásných očí Tvých
Tvá dobrá duše svítí.
Ta mžikem touhou rozchvěla
v mé duši všecky struny,
jichž souzvuk vyznít letí rád
Tvých očí na výsluní!