A kdyby byl život můj plničký hříchů,
plničký osudných omylů, nešťastných kroků,
vždycky si zachovám hrdou svou, živelnou pýchu,
odvážné plameny v oku.
A kdybych byl za život potrestán živořením
a nesměl už o krásu zápasit, o nová jitra se bít,
všechnu svou teplou a vonnou kořist zplením,
nikdo z ní po mně nebude pít.
A kdyby byl život můj plničký hříchů
a já už odcházel, aniž bych dozpíval poslední tón,
srdce bych otevřel. Pomodlil bych se v tichu
a vroucně a pevně bych řekl, očekávaje skon:
Živote, měl jsem tě rád,
hučels mi, zpíval, jak bláznivý, barevný vodopád!