Když jako v mlze vše mi splývá
v nejasných polosnech,
cos nade mnou se šumně schvívá
a cítím tichý dech.
Ve hvězdné říze anděl bílý
se zlatou perutí
nade mnou soucitně se chýlí
ve vůně vanutí.
V mé srdce lživý olej lije
jak v lampy krystaly
a sněné krásy harmonie
zní z jeho nimfali.
Třpytnými prsty v šeré dumy
mně střásá růží nach
a jeho zlatá křídla šumí
ukolébavkou v snách.