Co v srdci mém se děje?
Ó, tajuplný taj!
V něm jarní vánek věje,
že blahem chví se kraj.
V sasanek něžných zvoncích
po cestách k údolí
na ojíněných stoncích
to tiše hlaholí.
Nad tajícími sněhy
zní jejich vroucný hlas,
v té písni houslí něhy,
v ní luny stříbrojas.
Jar zašlých voní dechem,
lká hudbou ztlumenou –
vře srdce samým vzdechem
a ozvěn ozvěnou.