Letní večer níž se chýlí,
modrý soumrak v údolí,
kudy bílá cesta pílí,
lemována topoly.
Kdesi v dáli zvoní zvony,
za horami tiše zní,
jejich zádumčivé tóny
nese vítr večerní.
Zlaté zvuky, zlatá znění
vanou modrým večerem,
upomínky, dávná snění
procítají v srdci mém.
Šerem vzchází měsíc bílý,
mlknou zvonů hlaholy,
moje touha v dálku pílí
jako cesta topoly.