Čtu jména žen a cítím vonný dech,
jak šel bych sady, vidím záhon bílý,
Lilita, Lilith, Liliana, Lili
jak liljí květy kolébané v snech.
Dál všechno nachem hoří v záhonech,
kde Rozalie, Rosina se chýlí
jak rudé růže, z kterých vůně pílí,
jak z hloubi srdcí stoupá lásky vzdech.
Se srdcem zlatým Narcissa se níží
nad vodometem, kde svou krásu shlíží,
fialkou v trávě Violanta voní.
Zde Jiřina, tam Hyacintha snivá
a na sta jiných květů cestou kývá,
kol nichž mé sny jak motýli se honí.