Hledím na kraj krásný, snivý,
slunka leskem zlacený,
vzpomínám na čas své lásky
zašlý, navždy ztracený.
Vzpomínám na lásky chvíle,
na snů, ideálů čas,
který sklán nevěrou milky,
jako kosou zralý klas.
Ač jí srdce obraz cizí
chová pevně povždy jen,
mně však přece nevymizí
první lásky zašlý sen.