V sadě zas nově vše zkvétá
růže, již v odkvětu bez;
na prchlá vzpomínám léta,
na první v žití svém ples.
Taneční pořádek visí
na zdi – naň upírám zrak,
vzpomínky na ples se mísí
v mysl mou, jak v azur mrak.
Vzpomínky na mládí zlaté,
kdy pro svět jsem ještě žil,
dnes však již plesy ty klaté
na vždy jsem opustil.
Vzpomínám na mnohé zjevy,
tehdy mi rozmilé tak,
přátele, pány i děvy,
maně dnes na tisíckrát.
Jak všecko na světě bledne,
umírá – bledne má líc,
dneska to srdce mé ledné
nevzplane láskou již víc.
Vzpomínka přec mi však milá
volat: „Ach, mládí mé, kde's?“
Vzpomínka na mládí zbyla
s vzpomínkou na první ples.
Dnes pro mne plesová hudba,
když zajdu v samoty, v les,
kam mne má zavála sudba –
ptáků hlas, borů – můj ples.
Přece rád vzpomínám zase
na onen čarovný sál,
když se tam otáčel v kráse
mé lásky – ideál.
V sadě zas nově vše vzkvétá –
růže, již v odkvětu bez,
na prahu vzpomínám léta,
na první v žití svém – ples.