Nám zhaslas’, hvězdo na obzoru jasná,
Tys’ právem byla pýchou českých žen –
Tys’ znala vkouzlit v slova čarokrásná
i chmurný, smutný, podzimový den.
Žes’ vlast svou drahou nad vše milovala,
své do věků Jsi vryla slavné jméno –
vlast vděčná Tobě z laurů věnce svila –
a dí: „Buď věčně ctěna, slavná ženo!“