Ach, už zase s jiným
kráčí moje milka,
jaká trapná láska
jest to pro mne snílka.
Nemá pro mne času,
s jiným chodí stále –
ty prokletý světe,
klamný ideále.
O ty sladká družko,
poesie milá –
ty přec nejsi klamná,
ni jak láska lichá.
Ty žežulko milá,
jaká jsou to muka,
tvůj hlas jim ku štěstí,
mně ku zmaru kuká.
Ach, když zas už s jiným
kráčí moje milka,
jaká trapná láska
jest to pro mne snílka.