Skip to content
1881–1953

Na rozloučenou.

Julius Brabec

Rychlovlak malebným údolím k stanici supaje pádí, s vlastí se loučím předrahou, kde svoje prožil jsem mládí...

Matička slzí a modlí se, milenka šátečkem točí, s Bohem, buď s Bohem, miláčku, a slza zalévá oči.

Dívám se rozechvěn do dáli, srdce mé bouřlivě buší a jakás tesklivá nálada vane mou citlivou duší.

Vlak pádí údolím v cizinu, slzí proud v očích mne pálí, Bůh Tobě, vlasti má, požehnej a chraň Vás, drazí mi, v dáli!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Na rozloučenou. · Julius Brabec · Poetry Cove