Má píseň růží je, vytrysklou z krve srdce,
jež city zlomeno, tlí v upomínek svitu,
a hladí útěchou a dýše smířením,
všem, kteří v modlitbách hrob slzí rosou citu.
Tam v touhách útěchy se vysiluje vůní,
sny velkých vzkřísení za bouřných nocí snuje,
a vadne v amuletet, jímž dívka opuštěná
hrob lásky nejhlubší si v srdci vyzdobuje...