V života jitrech v srdce své jsem napsal:
Buď dojdeš cíle vytčeného sobě,
neb vykrvácíš za své přesvědčení
a větry necháš hráti po svém hrobě.
Tak se svých cest se nikdy neodchýlím:
Umění září sluncem v cestu moji,
a za své credo nezištné a ryzí
jsem hotov v čestném vykrvácet boji.
Vím, co jest ryzí, byť i bylo kleto,
že k cíli dojde, nestřísněno věkem,
byť třeba davy zahřměly své „Veto“ –
Vteřinu vyrvat zapomnění hrobu!
budoucí jitra toho budou vděkem –
a tak jdu mlád a silen v novou dobu!