Tvou záři tají bledý duch,
jenž přes tříšť paprsků se nese,
je ticho tam – kde žár a ruch?
jen zář se na svět dále třese.
Jak pusto as, kde děsnosť spí
a kletba věků černá lpí,
kde dříve vesna zkvétala,
ach jaká změna nastala!
To beztvárný květ, němý bol,
a troska, již byl požár zžal,
jež pluje mořem vesmíru,
bez cíle, štěstí, bez míru!