Za jasmínovým parkem jen,
kde světlo jako bludička,
se z aleje vykrádá ven,
z ní opozdila písnička.
Naslouchám písni, vůkol noc
zapřádá kolena snivý svět,
na mne má píseň čarnou moc,
několik prostých jejích vět.
Zní mně to duší zas a zas,
před lety co již doznělo,
týž něžný, něžný pro mne hlas,
co druhdy mnou tak rozchvělo!