Spi tiše matko – přešly doby,
spi sladce v jihočeské zemi,
nach západu hrob růží zdobí,
když smutně plane alejemi.
A soucitná snad ruka bílá
do dnes tvůj břečtan vodou skropí,
z jihu Čech, kde Ty jsi žila,
náš rod, když zmizel beze stopy.
Spi matičko má i bez květů
pod šumavskou zde českou branou,
vždy navštívím Tě v spěšném letu,
dát s bohem Ti i na shledanou!