V hvězdě svitu na úsvitu
vzpomínám si na tebe,
při měsíčním večer třpytu
znovu zřím zas na nebe.
Kol zaplaví hvězdným kvítím
nejzašší se nebes báň,
rozchět náhle znovu cítím
vůni dýchat v slova tvá.
Z fialek v podjaří záhy
v létě v z růži jasmínu,
duše čerpá vonné vláhy
v zimě z tvého nástinu.