Květ bílý jako padlý sníh
ve ztuhlou klad’ jsem její ruku,
bych i ve chvílích posledních
ji zřel a snášel žal a muku!
A žhavá slza vytryskla,
jak rosa padá v kvítka zkvetlá,
na skráň se její vytiskla,
ta slza moje žhavá, světlá!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.