Vy znáte večery v podjaří,
v nichž duše zas chorá mládne,
kdy všecko jarní ples rozjaří,
když zeleň, zřít vlnky chladné.
Tu slunce zapadá za lesy,
a růžovou sic krajem táhne,
a žalem stížený výskne si,
po kloboučku vesel sáhne.
Ze ptačí písně zní něžný dech,
v kraji veselá písnička zvoní,
již vůni šíří růže, mech,
a jasmín nám všude voní.