Skip to content
1875–1928

Večer.

Adolf Brabec

Nad tmavou stromů korunou se zlatá hvězda třepetá, za bílou si vyšla lunou, tak vesele zas do světa.

Je večer krásný, vonící, v dáli západ shasíná, spat šli již snící slavíci a sladce dřímá krajina.

Dva květy voní za oknem; ku černých viol sametu, dva milenci jdou v šero sem a tisknou ret si ku retu...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Večer. · Adolf Brabec · Poetry Cove