Ve klidném tvojím úsměvu
zřím zrcadlit se celý svět,
ve radosti i ve hněvu,
vždy čarný rozkošný jsi květ.
Čím maják plavcům na moři,
když kolem široširá hláď,
jenž náhle bludným zahoří,
tím tys mi, zřím-li zrak tvůj plát.
Jen květem jsem, tys sluncem mým,
jež dává sílu života,
jsem motýlem, jsem kvítím tvým,
jež září tvou se mihotá...