Poslední jiskra vychladla v kamnech mých –
blíží se ráno... lehce usínám;
úplňku záře zmírá v alejích,
ve vzpomínkách smutných sedím sám a sám.
Perutě touhy vanou nad tváří mou,
usínám a ráno již bělí zem,
dívám se... oči zavírám únavou –
prázdno je kolem – mrtvo v srdci mém.