V hlubinách je před skonem
a horečka v mé tepny buší,
šlo vše tím věčným zákonem,
mráz pochyb spálil květy v duši.
Když zdálo se mi o štěstí,
můj anděl bílý letěl v dáli
a touze mé i bolesti
se květy citů vysmívaly.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.