Skip to content
1875–1928

SVÉMU PSU.

Adolf Brabec

Mám rád tě, žal tvůj znám, proč smutně vyješ v bolu, když odjet na vždy mám, a rozejdem se spolu.

Ač zvíře, přec jen znáš, co bolesť, přítel, známý, teď sledně zaštěkáš, a konec mezi námi.

Jediného jen mám, na světě tebe tady, teď jdu a nevím kam, v svět, v němž je tolik zrady.

Má hlava zvířená, jen pro tě pomoc volí, a rána, mířená z pušky, tvou trýzeň skolí!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SVÉMU PSU. · Adolf Brabec · Poetry Cove